Snad žádná oblast není více opředena více protichůdnými názory, jako je tomu v oblasti jídla a stravování. Často se s úrovní rostoucího poznání zjišťuje, že původní poznatky byly mylné. Jindy se zjistí, že se udělala chyba. Příklad špenátu známe všichni. V oblasti stravování by se dalo říci: co člověk, to zkušenost (aby ne, jíme přece všichni), co odborník, to výzkum a trošku jiné závěry. Navíc, jak zkušenosti, tak výsledky výzkumů, si často odporují. Čím se vlastně tedy člověk má řídit.

Naše doporučení zní: Řiďte se svým rozumem. Posuďte, zda vám získané informace dávají smysl. Dále se také podívejte na to, zda to, co se říká a doporučuje, vede k výsledkům. Pokud ne, zřejmě je někde chyba.

Pojďmě se na některé mýty podívat

1. Začněme tím hlavním

“Základní příčinou obezity a nadváhy je energetický nepoměr mezi zkonzumovanými kaloriemi na straně jedné a vydanými kaloriemi na straně druhé.”

Světová zdravotnická organizace

Také už vás někdy napadlo, že na tom něco nesedí. Možná jste zrovna ten případ člověka, pro kterého platí, že stačí přičichnout k jídlu a kila jdou nahoru. Skutečnost je taková, že spíše záleží na tom, k čemu budete "čichat". Jednak nejsou kalorie jako kalorie, což se v programu 21 dní pro život dozvíte, ale co je důležitější, záleží na tom, jaké potraviny konzumujete. Jsou to především cukry, nejen sladkosti, ale i sacharidy v obilninách, luštěninách a dalších přílohách, které nutí naši slinivku produkovat inzulín. Ten následně blokuje využití tuku, který přijmeme ve stravě i z našich zásob, jako zdroje energie. Navíc přijatý tuk ukládá, stejně jako na tuk přeměněné nevyužité cukry.

2. Cvič a zhubneš

Chceš-li zhubnout, pak cvič, vydávej energii a méně jí přijímej. Na první pohled logické, že? Zkuste si představit, že do svého auta místo 60 litrů paliva, dáte jen 50 litrů. Plyn budete mít na doraz a auto pěkně proženete. Kam dojete? Podobně se chcete zachovat ke svému tělu.

Zvýšením výkonu, tedy cvičením, budete muset kalorie vydané doplnit. Jinak se budete trápit hlady. A to z vlastní zkušenosti můžeme potvrdit, že není nic příjemného. Navíc nikdy nedokážeme hladovět dlouhodobě.

Pokud chceme změnit svůj život směrem ke zdraví a vitalitě, musí se jednat o dlouhodobě udržitelný přístup, a ten zvýšeným výkonem a sníženým příjmem nedosáhneme.

3. Dieta je cesta ke zhubnutí

Dieta znamená, že dodržujeme určitý režim v tom, co jíme, abychom dosáhli určitého efektu. Právě v tom spočívá problém diet. Většinou se k nim uchýlíme, když chceme zhubnout. Je dočasná, méně či více drastická a po ní se obvykle vrátíme zpět do původních kolejí. Dosažený výsledek také.

Většina diet staví na omezování, a přiznejme si to, my nejsme v omezování se příliš dobří. Program 21 dní pro život nechce, abyste se omezovali, bude od vás chtít, abyste jedli dobře a dosytosti.

4. Váha je důležitá

Hmotnost je údaj, který se běžně sleduje. Znáte to - váha, výška - a to vše stačí k tomu, abyste určili BMI index. Ale ono je to složitější. Váha nám kolísá během dne, klidně o 2-3 kg. A tak když se zvážíte ráno a poté večer, můžete propadat nepříjemným pocitům, o kolik jste za den přibrali.

Je dobré si občas na váhu stoupnout, ale zaměřte se spíše na procento tuku a svalové hmoty. Změřte se. A konečně, pokud chcete na sobě pracovat, změřte se a pozorujte změny, kterých v průběhu času dosahujete.

5. Jezte častěji a méně

Často se říká, abychom jedli častěji a v malých dávkách. Řídil jsem se tímto pravidlem, ale bez výsledku. Paradoxně jsem měl jinou zkušenost. Za určitých okolností, např. celodenní akce bez možnosti se najíst, jsem se důkladně a vydatně najedl ráno, a pocit hladu se objevil až v pozdních odpoledních hodinách. Osobní zkušenost, i zkušenosti a praxe řady odborníků, ukazují, že jíst 2 - 3 krát denně je plně dostačující.

Důležité je, aby strava byla založená na kvalitních tucích, které dodají energii na dlouhé hodiny a vyřadit ze stravy sacharidy způsobující inzulínové šoky s bezprostředním dopadem v podobě pocitů únavy a hladu. A hlavně pokud je inzulín v krvi, startujeme ukládání tuků.

6. Strašák jménem cholesterol

O cholesterolu se hovoří jako o látce, která nám v konečném důsledku ucpe cévy. Například vaječný žloutek je jich plný, a proto bylo doporučováno se žloutku vyhnout obloukem.

Slyšeli jste o Framinhamské studii srdce? Začala v roce 1948 a probíhá dodnes. Mezi výstupy této studie patří i výstup: Neexistuje korelace mezi obsahem cholesterolu ve stravě a úrovněmi cholesterolu v krvi.

Cholesterol je klíčová látka, která se nachází ve všech membránách našich buněk. Je jejich nedílnou součastí, pomáhá nervovým buňkám ve vytváření synapsí a má řadu dalších důležitých funkcí. Naše játra jej denně vyrábějí až 1400 mg bez ohledu na to, kolik jej sníme.

Mimo jiné vaječný žloutek obsahuje také 1200 mg lecitinu, který 200 mg obsaženého cholesterolu rozpustí. Takže se vajíček opravdu bát nemusíte.

7. Cereálie jsou zdravé

Když se řekne cereálie, tak si je všichni spojíme se zdravou snídaní, optimálně müsli a k tomu džus. Málokdo si však představí bílý rohlík či knedlík. Ty už tak úplně spojeny se zdravím nemáme. A přeci tam patří, vše vyrobeno z obilovin patří mezi cereálie.

Jak to s nimi vlastně je?

Obiloviny ve stavu v jakém dnes jsou, bohužel přispívají, společně s trans tuky, k obrovskému nárůstu obezity, které můžeme pozorovat kolem sebe. Na malý přehled současného stavu se můžete podívat zde.

Cereálie patří mezi hlavní zdroje sacharidů, které stojí za naší zvýšenou inzulínovou produkcí a inzulín v krvi znamená ukládání tuků. Bohužel právě vymýcení tuku z naší potravy a honba za nízkotučnými potravinami, které nás měly před obezitou uchránit, způsobily pravý opak.

Argument, že pečivo potřebujeme kvůli vláknině rovněž patří mezi mýty, protože zažívací problémy jsou často způsobeny právě vlákninou z obilovinných produktů. Cereáliemi máme tendenci nahrazovat zeleninu, která má pro nás vlákniny dostatek a to vhodnější.

Pokud chcete namítnout, že jíte přeci celozrnné pečivo, pak věřte, že si moc nepomůžete. Do těla dostanete více nevhodných látek, například fytátů.

Mimo jiné obilniny obsahují fytáty, lektiny a ano lepek, které dokáží dlouhodobě v těle napáchat nepatřičné škody. Ty první látky na sebe váží vápník, hořčík a zinek, takže se tyto obtížněji absorbují. Ty druhé pak mohou poškozovat mikroklky ve střevech a zapříčinit průnik nepatřičných látek do krve, což způsobí imunitní reakci a podobně se poté chová lepek, na který reagujeme zánětlivou reakcí.

8. Pozor na nasycené tuky

Proti nasyceným tukům bylo v minulosti podniknuto tažení. Výsledkem je řada nízkotučných potravin a doporučení používat rostliné tuky a margaríny. Praxe však poněkud pokulhává. Jako společnost se živíme nizkotučnými potravinami, ale stále tloustneme. Kde je tedy chyba?

Navíc jsme byli dlouhá léta varování, že nasycené tuky jsou příčinnou srdečních onemocenění. Nejedna lékařská studie prokázala, že neexistuje dostatek důkazů, které by prokázaly, že nasycené tuky měly spojitost se srdečními chorobami, případně mrtvicí. Co však můžeme pozorovat kolem sebe je skutečnost, že pokud nahradíte nasycené tuky za rafinované sacharidy, pak z jistotou zvýší váš LDL cholesterol, který již s těmito onemocněními spojitost má a HDL cholesterol, který je pro tělo nezbytný, bohužel klesne.

Nebojte se tuků, tuk nezpůsobuje naše problémy, ale sacharidy, zejména ty rafinované ano. Ty stojí za řadou problémů, které dnes označujeme za civilizační.

A co dál?

Mohli bychom pokračovat ..., no určitě ještě nějakou chvíli. Každopádně pokud chcete změnu, zapojte se s námi do programu 21 dní pro život. Věříme, že již na konci první jednadvacítky pocítíte výraznou změnu, která vás natolik ovlivní, že již nebudete chtít zpět.